Jak poznám dobrou fotografii?

Je neděle, den se pomalu probouzí, a já takhle po ránu točím klikou lanovky, když jsem před tím posnídal trošku teplé žemle... eh, tak to je jiný příběh :) Tak znovu. Je nedělní ráno, a jako obvykle dumám nad tématy, které mi nějakým způsobem zůstávají zaseknuté v mysli.

A stejně jako vždy jsou mé myšlenky zcela nesourodé, zmatečné, motají se do sebe, vsakují jedna druhou, kříží se a vzájemně vylučují. Ale jsem emocionální člověk, který se světem pohybuje na základě svých pocitů a přijde mi to tak v pořádku. A samozřejmě, to, co si píšu, je spíš pro mě samotného, nevynalezl jsem ani kolo, ani novou metodu, ani nic. Je to jen můj soukromý, čistě subjektivní pocit.

Jedna z otázek, které mi dlouhodobě leží v hlavě, je "JAK poznám dobrou fotografii?" (asi to mohu zobecnit na jakékoli dílo) Zjistil jsem, že mi četba odborné literatury pomohla pouze dokola opakovat stále ty stejné poučky, které omílají druzí. Obvykle se totiž soustředí především na technikálie. Protože technikále se snadno učí. A ti samí lidé obvykle hovoří o fotografii jako o "řemeslu". Ale nezřídka řemeslo produkuje sice technicky dokonalé, leč mrtvé věci. Věci, které neprobudí žádné emoce.

Zásadní otázka:

K čemu mi je, že fotka propadne sítem pouček, díky kterým by tedy měla být velmi dobrá, když se mi nelíbí?

Všechny ty poučky vynechám, protože je každý normální člověk zná zpaměti. Zlatý řez, zlatá hodina, zlatý srdce, zlatý zuby... ty už se vlastně dneska nedělaj. Kdysi jsem někde četl docela fajn názor - "Pověsíš si tu fotografii do na zeď do obýváku?". Od té doby se často přistihnu, při dívání se na (i své) fotografie, že si v hlavě říkám "Hmm, pověsil bych si tuto konkrétní fotku do obýváku?". Samozřejmě si v 99% případů odpovím, že NE.

Robert Vano tuším zase řekl, že "Když chcete mít hezké fotky, musíte fotit hezké věci." V tom je pochopitelně velká pravda :)

Knihy jsou moc dobré pro začátek a poučky jsou super, abych nedělal skutečně evidentní chyby. Ale pak se to v nějakém omakžiku láme, kdy se technicky správné, ale jinak prázdné fotografie "naplní". Tento okamžik se nedá definovat, nedá se technicky naučit a nejde okoukat. Z řemeslníka se může, ale také nikdy nemusí, stát umělec. Pro některé lidi jsou to vrozené schopnosti. Talent. Vidí to, co my ne. Myslím si, že se to nedá naučit.

Dobrá fotka

Pro každého z nás je trochu jiná. Každý máme jiné emoce. Trochu jiné spektrum citlivosti. Také nás oslovují jiná témata. Dobrá fotografie je prostě pro každého naprosto jiná. Fotografie nemusí působit na každého stejně.

Pro mě je DOBRÁ FOTKA taková, která vzbudí emoce ve mně.
Jenže to vůbec neznamená, že si takovou fotografii chci pověsit na stěnu do obýváku :)